Pocta dělnosti severních Čech

Detail záznamu
Číslo 585
Název Pocta dělnosti severních Čech
Autor Miroslav Houra
RealizaceMiroslav Houra; Ústředí uměleckých řemesel
InvestorPozemní stavby, Ústí n. L., Velká Hradební 2800
Datace 1985
Adresa Ústí nad Labem, Mírové nám. 3129 / 36
GPS50,6602; 14,0387
Umístění umístěno v exteriéru. Budova bývalého Krajského národního výboru, dnes Úřadu práce, je součástí zástavby a je situována v centru města na západní straně Mírového náměstí. Mozaika je instalována na schodišťovém rizalitu při východním průčelí budovy, směrem k Mírovému náměstí. Mozaika je orientována na sever, východ a jih. V celé své ploše je vystavena působení vlivů okolního prostředí.
Rozměryvýška: 3000 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o velikosti přibližně 30 mm x 50 mm. Použité sklo je zakalené. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav dobrý (2016)
PoškozeníBudova Úřadu práce je v dobrém stavu, na povrchu mozaiky nejsou známky poškození. Lokálně je mozaika lehce znečištěná prachem, ve spodních partiích pak graffiti. Ztráty materiálu nebyly zaznamenány, avšak pod mozaikou byly nalezeny skleněné kostky (jedná se pravděpodobně o materiál z opravy mozaiky v roce 1997, kdy byla část díla nahrazena).
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Pocta dělnosti severních Čech. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 15.07.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/585
7/2016
Fotodokumentace aktuálního stavu
7/2016
7/2016
7/2016
7/2016
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
8/2012
Text hesla
Budova Krajského národního výboru v Ústí nad Labem byla vystavěna podle plánů architekta Rudolfa Bergera. Na její uměleckou výbavu byla pochopitelně soustředěna velká pozornost. Bylo zde využito hned několik výtvarných prvků – ve vstupní hale skleněná plastika Pták od Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského, řada gobelínů a obrazů od severočeských výtvarníků, mezi kterými byl zastoupen i malíř Miroslav Houra. Ten zasáhl zásadním způsobem také do vnější podoby budovy. Pro rizalit předložený u západního průčelí směrem do Pivovarské ulice navrhl monumentální asi 25 metrů vysokou mozaiku. Kompozici nazvanou Pocta dělnosti severních Čech autor vytvářel šest let. Realizovala ji mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel pod vedením Františka Tesaře. Dle jeho vzpomínek se rok tavilo mozaikové sklo a další dva roky se celá scéna připravovala a osazovala v týmu dvanácti lidí. Hourovy kartony zhotovované ve velikosti 1:1 v pronajatých prostorách kostela sv. Vojtěcha, jsou dnes uloženy ve sbírkách ústeckého muzea. Mozaika byla podle nich vyrobena po částech v pražském mozaikářském ateliéru, rozřezána a posléze kladena od shora od korunní římsy budovy. Tento nezvyklý postup byl zvolen kvůli tlaku materiálu, který by svou tíhou mohl způsobit zborcení kompozice. Obrovská narativní scéna pokrývá celý rizalit. Je komponovaná na zakřivených plochách a má omezenou barevnou škálu kombinující světlé pozadí s širokými tmavými liniemi vymezujícími obrysy sošných figur. Ačkoliv pozadí i barva kontur působí jednolitě, bylo zde využito hned několik barevných odstínů, které vytváří výsledný efekt díla. Kompozice je v deseti pásech umístěných nad sebou zaplněna množstvím stojících a jednajících postav, které jsou multiplikovány a vytváří specifický pohyb. Tematicky sahá od mytologických počátků s příchodem Čechů na Říp a Přemyslem Oráčem, přes husitské bouře nebo dělníky z továren po zobrazení těžebního stroje v hnědouhelných dolech, sklářů s foukacími píšťalami až po nejvýše položené motivy slunce zářícího na zástup dětí s mírovými holubicemi. Mozaika je zajímavá nejen svou velikostí, ale také svými osudy. Dle archivních pramenů chtěl původně Houra využít na fasádě úplně jiné téma –„rotujícího Ikara“, umělecké komisi se však zdálo málo angažované. Vymyslel tedy výjev konvenující více s ideologickým záměrem ve veřejném prostoru – historii Severočeského kraje spojenou s prací a dějinami zdejšího dělnictva. Dílo se však stále jevilo být málo politické, takže do něj byla zapojena textová část s úvodní větou Ústavy socialistického státu z roku 1960: „veškerá moc patří do rukou pracujícího lidu.“ Dle vzpomínek mistra mozaikáře bylo do kompozice vloženo jako samostatný prvek a nevázalo se na okolní kompozici. V dobovém tisku je tento fakt vyzdvižen: „text ústavy se stává dominantním středem předsazeným před ilustrace.“ I z tohoto důvodu mohlo být pole později relativně jednoduše odstraněno. V roce 1997 Okresní úřad v Ústí nad Labem požádal Miroslava Houru, aby část kompozice nahradil jiným prvkem. Plochu o velikosti 4 m² nakonec vyplnil motiv domku, který ve spolupráci s autorem realizoval tvůrce původní mozaiky František Tesař.
Prameny

Soukromý archiv Františka Tesaře

Literatura

AH. Záznamy. Umění a řemesla. 1986, roč. 10, č. 2, s. 31.

AUGUSTA, Karel, TURCER, Matej. Umění, architektura, řemesla. Katalog k jubilejním výstavám Ústředí uměleckých řemesel Praha a Ústredia umeleckých remesiel Bratislava. Praha 1987.

DEM. Grafik a architektura. Domov. 1983, č. 6, s. 54.

FABER, Karel. Mozaika zblízka a dnes. Umění a řemesla. 1988, č. 1, s. 12-15.

HÁNA, Jan. Poslání výtvarného díla ve společnosti. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 2, s. 3-9.

HEJDUK, Pavel. Monument. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 6, s. 62–65.

HEJDUK, Pavel. Výtvarné umění v severočeské architektuře. Výtvarná kultura. 1988, roč. 12, č. 1, s. 1-12.

HOUFEK, Václav. Vzpomínky na Miroslava Houru. Příspěvky k ústecké vlastivědě. 2013, roč. 4, č. 8, s. 45–47.

KARÁSEK, Petr a KOZIOL, Pavel. Střepy rozkvětu. Nástěnné umění ve veřejném prostoru v Ústeckém kraji 50.– 80. léta 20. století. Chomutov, 2015. 

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/ulkul003.html

KRACÍK ŠTORKÁNOVÁ, Magdalena a HÁJEK, Tomáš. Velký malíř velkých kartonů pro velká mozaiková díla přelomu 80. a 90. let. In: KRACÍK ŠTORKÁNOVÁ, Magdalena et al. Opus musivum: mozaika ve výtvarném umění (kat.). Únětice: Art & Craft Mozaika, 2015, s. 46.

KRSEK, Martin. „Ústí – město mozaik“ aneb Ztráta respektu k exkluzivním mozaikovým dílům. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 332–334.  

LANGHAMER, Antonín. Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách. Sklář a keramik. 2003, roč. 53, č. 4–5, s. 72–78.

Spolupráce výtvarníka s architektem, přehled prací za rok 1985. Praha 1985, s. 142.

SYNKOVÁ, Veronika. Užité umění v architektuře města Ústí nad Labem v letech 1945–1989. Ústí nad Labem, 2006. Diplomová práce. Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. Filozofická fakulta. tab. XXXIII, s. 75–76.

ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Mozaikářská dílna ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci. Průzkumy památek. 2018, roč. 25, č. 1, s. 113–132.

Archivní fotodokumentace
HEJDUK, Pavel. Monument. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 6, s. 62–65.
HEJDUK, Pavel. Monument. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 6, s. 62–65.
HEJDUK, Pavel. Monument. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 6, s. 62–65.
FABER, Karel. Mozaika zblízka a dnes. Umění a řemesla. 1988, č. 1, s. 12-15.
HÁNA, Jan. Poslání výtvarného díla ve společnosti. Výtvarná kultura. 1986, roč. 10, č. 2, s. 3-9.
AH. Záznamy. Umění a řemesla. 1986, roč. 10, č. 2, s. 31.
DEM. Grafik a architektura. Domov. 1983, č. 6, s. 54.
AUGUSTA, Karel, TURCER, Matej. Umění, architektura, řemesla. Katalog k jubilejním výstavám Ústředí uměleckých řemesel Praha a Ústredia umeleckých remesiel Bratislava. Praha 1987.
AUGUSTA, Karel, TURCER, Matej. Umění, architektura, řemesla. Katalog k jubilejním výstavám Ústředí uměleckých řemesel Praha a Ústredia umeleckých remesiel Bratislava. Praha 1987.
AUGUSTA, Karel, TURCER, Matej. Umění, architektura, řemesla. Katalog k jubilejním výstavám Ústředí uměleckých řemesel Praha a Ústredia umeleckých remesiel Bratislava. Praha 1987.
Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.