Pramen Labe – znaky měst
Detail záznamu
Číslo | 561 |
Název | Pramen Labe – znaky měst |
Autor | Jiří Škopek |
Realizace | František Tesař; Ústředí uměleckých řemesel |
Datace | 1968 až 2006 (1968 (24 znaků), 1993 (2 znaky), 2006 (2 znaky)) |
Adresa | Špindlerův Mlýn |
GPS | 50,7756; 15,5362 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Pramen řeky Labe se nachází na hřebenech Krkonoš, na horské pláni severozápadně od Labské boudy. Mozaiky jsou instalovány na severní straně kamenné zídky, postavené z místního sběrného kamene (svor, rula). Mozaiky jsou vystaveny působení vlivů okolního prostředí. |
Rozměry | výška: 40 cm, šířka: 30 cm |
Materiál | sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 20 mm. Použité sklo je zakalené. Hojně se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. ) |
Stav | poškozeno (2012) |
Poškození | 2012: Kamenná zídka je v dobrém stavu. Na povrchu některých kostek došlo ke koroznímu poškození, které tvoří světlé skvrny. Mozaiky jsou lokálně znečištěny prachovými depozity. Povrch některých kostek je poškozen škrábanci, některé kostky jsou rozbité vandaly. Ztráty materiálu jsou ojedinělé a to u znaků Cuxhaven, Hamburg, Dőmitz, Wittenberge, Magdeburg, Děčín, Ústí nad Labem, Poděbrady, Pardubice, Jaroměř, Dvůr Králové a Hostinné. Místy jsou poškozeny i zlacené kostky. 2022: Mozaiky byl restaurovány. |
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Pramen Labe – znaky měst. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 12.12.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/561
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Kamennou zídku u pramene řeky Labe zdobí bronzový reliéf toku řeky a 28 samostatných heraldických štítů s mozaikami. Představují znaky měst, jimiž Labe protéká. První část mozaik (12 českých a 12 německých znaků) vznikla v roce 1968, další dva znaky byly doplněny v roce 1993 a poslední dva v roce 2006. Autor návrhu, Jiří Škopek, chtěl zprvu pro zvýraznění pramene vytvořit mapu, později se přiklonil k heraldickým symbolům. Požadavek výtvarné komise na přírodní materiál ale nesplnil, protože mu mozaikářská dílna doporučila do horských podmínek jako materiál pouze skleněné štípané kostky. Znaky byly na místo přivezeny hotové osazené na dutých betonových blocích. V záhlaví jsou opatřeny názvy lokalit, zbytek kompozice je věnován samotnému znamení. Ve směru toku Labe jsou tu zastoupeny: Špindlerův mlýn, Vrchlabí, Hostinné, Dvůr Králové, Jaroměř, Hradec Králové, Pardubice, Kolín, Poděbrady, Nymburk, Mělník, Litoměřice, Ústí nad Labem, a Děčín na českém území a Pirna, Dresden, Meissen, Riesa, Torgau, Wittenberg, Schönebeck, Magdeburg, Wittenberge, Dömitz, Lauenburg, Hamburg, Otterndorf a Cuxhaven na německém území.
|
Literatura |
DVOŘÁK, Jiří. Odložený důchod Jiřího Škopka. Krkonoše – Jizerské hory. 2004, roč. 37, č. 11, s. 44–45. KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/hkktu001.html |
Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.