XIII. zastavení křížové cesty – Pieta
Číslo | 556 |
Název | XIII. zastavení křížové cesty – Pieta |
Autor | Joža Úprka |
Realizace | B. Škarda Brno |
Datace | 1905 |
Adresa | Chvalčov, Svatý Hostýn |
GPS | 49,3793; 17,7017 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Areál poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie je situován na vrcholu hory Hostýn, severovýchodně od obce Chvalčov. Součástí areálu je i čtrnáct zastavení křížové cesty, umístěné severně od baziliky. Mozaiky jsou instalovány v nikách na zadní kamenné nosné zdi zastřešeného pavilonu třináctého zastavení křížové cesty. Mozaiky jsou před působením vlivů okolního prostředí chráněny zastřešením architektury pavilonu. |
Rozměry | výška: 200 cm, šířka: 470 cm |
Materiál | sklo›ploché (Mozaika je sestavena z nařezaného plochého skla. Díly mozaiky mají různou velikost (jednotky až desítky cm). Použité sklo je zakalené i čiré, některé části jsou doplněny malbou. ) |
Stav | poškozeno (2015) |
Poškození | Objekt pavilonu je v dobrém stavu. Některé díly mozaiky jsou popraskané, lokálně došlo i ke ztrátě materiálu (v řádu jednotek). |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Mozaiky jsou zasazeny ve třech nikách kamenné stěny zastavení, krytého dřevěnou architekturou pavilonu projektovaného Dušanem Jurkovičem. Vytváří kompozici Piety, kterou navrhl Joža Úprka. XIII. zastavení bylo realizováno v roce 1905 jako první z celého cyklu křížové cesty na Hostýně. V technice mozaiky z řezaného a domalovaného vitrážového skla scénu zhotovila firma B. Škarda z Brna.
Střední široká nika zaklenutá segmentovým obloukem nese scénu piety – Panna Marie sedí u paty kříže a v náruči drží mrtvé tělo Ježíše Krista. Společnost jí tvoří další klečící postavy, figurální stafáž v zadním plánu doplňují dva muži odnášející žebřík. Na spodním okraji výjevu je umístěn nápis JEŽÍŠ NA KLÍN SVÉ MILÉ MATKY POLOŽEN, který rámují drobné nápisové destičky s texty RENOVACI A ZNOVU USAZENÍ OBRAZU PROVEDLA (vlevo) FIRMA JAN ŘÍHA, BRNO, 1929 (vpravo). Hlavní motiv doprovázejí po stranách dvě nižní segmentem zaklenuté niky, v nichž jsou zasazeny mozaiky sv. Longina a Josefa z Arimatie.
Bohužel velmi záhy po svém vzniku byly scény poškozeny zatékáním vody a zimními mrazy a popraskaly, stejně jako další dvě zastavení, která byla provedena firmou Škarda v totožném materiálu. Matice svatohostýnská poté od objednávek dalších skleněných mozaik upustila a nechala realizovat keramické mozaiky dle nových návrhů Jano Köhlera. Z Úprkových kompozic byly dvě převezeny na Velehrad a jediná Pieta zůstala na svém původním místě. V roce 1929 ji restauroval bývalý zaměstnanec Škardova podniku Jan Říha z Brna.
|
Literatura |
BOŘUTOVÁ, Dana. Architekt Dušan Samuel Jurkovič. Bratislava: Slovart, 2009, s. 100-103. FILIP, Aleš. Secesní chrámy na Moravě a ve Slezsku: sakrální výtvarné umění kolem roku 1900. Brno: Barrister & Principal, 2004, s. 104. FORGAŠ, Igor, NOWAK, Joanna a ROHANOVÁ, Dana. Ambice nad možnostmi aneb podivný příběh mozaiky ze Žabovřesk. Fórum pro konzervátory – restaurátory, 2011, s. 55–60. KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/zlkkm005.html KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století – příspěvek k umělecké topografii Moravy. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 207–218. KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Průzkum typologie skleněných kostek využívaných v poválečné umělecké mozaice. Průzkumy památek. 2018, roč. 25, č. 1, s. 133–148. NOWAK, Joanna. Szklane dekoracje w architekturze na przykladie realizacji firmy „B. Škarda“ z Brna (1870–1914). Gdańsk, 2011. Diplomová práce. Univwersytet Gdański. Instytut Historii Sztuki, s. 75-76. NOWAK, Joanna. Zapomenutá dílna B. Škarda z Brna. e-Monumentica [online]. 2016, roč. 4, č. 2, s. 43 [cit. 16. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.upce.cz/fr/veda-vyzkum/e-monumentica/2.pdf |