Výzdoba fasády Šalounovy vily
Detail záznamu
Číslo | 507 |
Název | Výzdoba fasády Šalounovy vily |
Autor | Ladislav Šaloun |
Realizace | Ladislav Šaloun |
Datace | 1910 |
Adresa | Praha, Slovenská 2499 / 4 |
GPS | 50,0725; 14,4495 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Šalounova vila je součástí zástavby městského obvodu Praha 10 a je situována v místní části Vinohrady, v lokalitě rodinných vil v ul. Slovenská, Na Šafránce, Hradešínská a Dykova. Mozaiky jsou instalovány na západní štítové fasádě domu. Mozaiky jsou vystaveny působení vlivů okolního prostředí. |
Materiál | sklo (Mozaika je sestavena ze zlacených skleněných kostek o přibližné velikosti 10 mm x 10 mm. ) |
Stav | dobrý (2014) |
Poškození | Vila je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poškození. Na povrchu kostek nejsou známky poškození ani znečištění. Ztráty materiálu nebyly zaznamenány. |
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Výzdoba fasády Šalounovy vily. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 24.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/507
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Vila skrývající ateliér Ladislava Šalouna byla vybudována podle jeho vlastního návrhu v letech 1908–1911. Do poslední fáze stavebních prací můžeme zařadit výzdobu fasády, na které se uplatnily i drobné prvky zdobené pozlacenými skleněnými mozaikovými kostkami. Kolem roku 1910 vznikl štukový reliéf Pozdrav slunci zdobící fasádu vpravo od hlavního vchodu. Pár postav zde klečí na pozadí dekorovaném svislými rýhami, do nichž jsou v pravidelném rozestupu zatlačeny jednotlivé pozlacené skleněné kostky. Celistvější mozaika v podobě symbolu, seskládaná opět z pozlacených kostek, je zasazena přímo vlevo u dveří vstupu.
Ladislav Šaloun patřil k nejplodnějším sochařům své doby, často svými díly dotvářel fasády budov, kdy jeho návrhy prováděli kovolitci nebo kameníci a sochaři. Mozaiku využil nejen jako detail reliéfu u vstupu do ateliéru, ale také v dalších realizacích především sepulkrálních děl. Jako první, zřejmě v roce 1910, vznikla stéla náhrobku Josefa Mislera na Vinohradském hřbitově, kde je reliéf umístěn na mozaikovém pozadí, posléze mozaika akcentovala náhrobek hudebního skladatele Antonína Dvořáka na Vyšehradském hřbitově (1913–1914).
|
Literatura |
KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha10004.html KRAJČI, Petr. Šalounův ateliér. In: KRAJČÍ, Petr (ed.). Slavné stavby Prahy 10. Praha: Foibos, 2009, s. 93–95. URBAN, Otto M. et al. Tajemné dálky. Symbolismus v českých zemích 1880–1914 (kat.). Řevnice: Arbor vitae, 2014, s. 398. WITTLICH, Petr. Sochařství české secese. Praha: Karolinum, 2000, s. 224. |
Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.