Beránek Boží

Detail záznamu
Číslo 500
Název Beránek Boží
Autor Karel Ladislav Klusáček
Datace 1905
Adresa Praha, Cukrovarská
GPS50,1516; 14,5239
Umístění umístěno v exteriéru. Areál kostela sv. Remigia je součástí zástavby městského obvodu Praha 9 a je situován v místní části Čakovice. Mozaika je instalována na západním průčelí v nadpraží hlavního vstupního portálu. Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí částečně chráněna zahloubením ostění vstupního portálu do zdiva průčelí.
Rozměryvýška: 130 cm, šířka: 250 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze skleněných štípaných kostek o přibližné velikosti 16 mm x 12 mm. Použité sklo je zakalené, bez bublin. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav dobrý (2013)
PoškozeníObjekt kostela je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poruch. U spodního okraje na pravé straně mozaiky je patrná prasklina v kamenném bloku. V dráze praskliny je zřejmá ztráta jedné kostky se zlacením.
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Beránek Boží. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 02.05.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/500
9/2013
Fotodokumentace aktuálního stavu
9/2013
9/2013
9/2013
9/2013
9/2013
9/2013
Text hesla
Kostel sv. Remigia v Čakovicích byl vystavěn v novorománském duchu podle projektu Karla Scheinera v roce 1881. Nad hlavním vstupním portálem v západním průčelí je v polokruhovém tympanonu opatřen kompozicí apokalyptického beránka. Šedá bordura je směrem do středu obrazu opatřena hnědým páskem. Pozadí výjevu je tmavě modré, celou plochu kryjí zelené zavíjené akantové úponky. Bílý beránek má za hlavou zlatou svatozář a nohou přidržuje kříž. Leží na zavřené knize opatřené sedmi pečetěmi. Kromě tympanonu je mozaika použita i v ploše kamenného ostění, kde tvoří drobný zlatý pásek rámovaný černou linií a zakončený akantem. Mozaiku zhotovenou v roce 1905 navrhl Karel Ladislav Klusáček, který dekoroval nástěnnými malbami také interiér kostela. Stalo se tak u příležitosti jeho obnovy a dostavby. Klusáčkova monumentální tvorba je spojena s výzdobou interiérů i exteriérů mnoha dalších budov. Vynikl především v nástěnných malbách, které zpracoval pro Zemskou banku v Praze na Příkopech, Městské muzeum v Praze, Národní dům v Karlíně a Městský dům v Náchodě.
Literatura

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha09001.html

MALÝ, Zbyšek (ed.). Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2000 V, Ka-Kom. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 2000, s. 235–236.

POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech I, A–J. Praha: Academia 1977, s. 170-171.

SLÁDEČEK, Jan. Čakovice, historie obce a okolí. Praha: Práce, 1992, s. 61.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.