Výzdoba hrobky rodiny Lauschmannovy
Detail záznamu
Číslo | 418 |
Název | Výzdoba hrobky rodiny Lauschmannovy |
Autor | Viktor Foerster |
Realizace | Viktor Foerster |
Datace | 1908 |
Adresa | Praha, Štulcova |
GPS | 50,0649; 14,4183 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Areál s bazilikou sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem je součástí zástavby městského obvodu Praha 2 a je situován v centru města v místní části Vyšehrad. Mozaika je instalována na zadní stěně hrobky rodiny Lauschmannovy, která se nachází v prostoru severního ramene arkád (hrob č. 17, oddělení 14ark). Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí chráněna svým umístěním. |
Rozměry | výška: 400 cm, šířka: 250 cm |
Materiál | sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Místy se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. ) |
Stav | poškozeno (2013) |
Poškození | Architektura arkád je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poškození. Při pravém spodním okraji mozaiky jsou zřejmé plošné ztráty materiálu. |
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Výzdoba hrobky rodiny Lauschmannovy. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 24.11.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/418
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Náhrobek rodiny Lauschmannových je zasazen do arkád Vyšehradského hřbitova. Ústředním motivem jeho výzdoby je mozaikový obraz osazený na zadní stěně arkády. Kompozice je zarámována širokou bordurou a samotný hlavní motiv ještě navíc oddělují dva iluzivní pilastry zakončené hořícími vázami. Obrazová plocha je z velké části vyplněna motivem vln, které nahoře doprovází významové těžiště výzdoby – medailon s polopostavou Krista. Obraz rámovaný zeleným pásem má zlaté pozadí. Na něm vystupuje přísně frontálně komponovaná polopostava Krista, který v pravé ruce drží patriarší kříž a v levé rozvinutý svitek s písmeny alfa a omega. Za hlavou má modro-zeleno-zlatou svatozář. Nad medailonem je ve vrcholu lunety zakomponován nápis PAX VOBIS. Tato kompozice variuje starší motiv, vysázený snad poprvé v roce 1904 podle kartonu Pantaleona Majora v nadpraží vstupu do kostela petrinů v Českých Budějovicích a později uplatněný také na průčelích dalších církevních staveb (Emauzský klášter v Praze, Němčice nad Hanou, Solnice, Lnáře). Dekorace hrobky, jako jedna z prvních takto náročných mozaikářských prací, zaujala i dobový tisk: „Jest to mistrné dílo i co do myšlenky i co do provedení. Střed zabírá krásně pojatý obraz Spasitele, ornamentální výplň plochy je dovedně vyřešena a pojí se s obrazem v souladný celek monumentálního účinku.“
|
Literatura |
KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha02016.html Mosaika. Národní politika. 9. 8. 1908, roč. 26, č. 218, s. 1. ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera – přehled monumentálních zakázek. Staletá Praha. 2017, roč. 33, č. 1, s. 31–59. |
Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.