Zmrtvýchvstalý Kristus na hrobce rodiny Eiseltovy

Detail záznamu
Číslo 415
Název Zmrtvýchvstalý Kristus na hrobce rodiny Eiseltovy
Autor Viktor Foerster
RealizaceViktor Foerster
Datace 1904
Adresa Praha, Štulcova
GPS50,065; 14,4181
Umístění umístěno v exteriéru. Areál s bazilikou sv. Petra a Pavla a přilehlým hřbitovem je součástí zástavby městského obvodu Praha 2 a je situován v centru města v místní části Vyšehrad. Mozaika je instalována na zadní stěně hrobky rodiny Eiseltovy, která se nachází v prostoru arkád (hrob č. 22, oddělení 14ark). Mozaika ja před působením vlivů okolního prostředí chráněna svým umístěním. 
Rozměryvýška: 330 cm, šířka: 250 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Místy se vyskytují bubliny. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav dobrý (2013)
PoškozeníArchitektura arkád je v dobrém stavu, bez viditelných statických či jiných závažných poškození. Na povrchu kostek nejsou známky korozního poškození ani znečištění (platí pro pohledovou stranu). Ztráta mozaikových kostek či biologické napadení nebyly zaznamenány.
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Zmrtvýchvstalý Kristus na hrobce rodiny Eiseltovy. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 30.04.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/415
1/2013
Fotodokumentace aktuálního stavu
1/2013
3/2017
3/2017
Text hesla
Mozaikový obraz zasazený na stěně arkády tvoří nejdůležitější část výzdoby náhrobku lékařské rodiny Eiseltových. Objednavatelem práce byl profesor interního lékařství na Karlově univerzitě Jan Bohumil Eiselt, který byl do hrobky uložen v roce 1908. O výzdobě komunikoval s mozaikářem Viktorem Foersterem, jenž první (zřejmě zcela odlišné) návrhy zhotovil v roce 1904. Potýkal se však s odmítavým postojem kanovníka Vyšehradské kapituly Mikuláše Karlacha, který se významně zasloužil o rozšíření Vyšehradského hřbitova a vybudování Slavína, a který musel zamýšlenou kompozici schválit. Komunikace ještě téhož roku vyústila v kompromis současné výzdoby hrobky, jejíž ústřední motiv tvoří postava Ježíše Krista vznášejícího se v oblacích a ukazujícího rány na dlaních rozpažených rukou. Figura byla navržena podle známé předlohy, obrazu Proměnění Páně od italského renesančního malíře Raffaela Santiho. Zkopírována byla však jen postava Krista, figurální stafáž už se v mozaikové kompozici neuplatňuje a ke změně došlo i v barevnosti Kristova oděvu, když původní bílou řízu nahradila na plášti triumfální červená barva. Kromě inspirace Raffaelem je na mozaice patrný i další soudobý vliv na Foersterovu tvorbu, kterým bylo beuronské umění. Z něj mozaikář převzal motiv široké bordury rámující ústřední výjev kombinací půlměsíců a vějířů.
Prameny

NM, archiv Českého muzea hudby, fond: Josef Bohuslav Foerster, korespondence s Viktorem Foersterem, nedatovaný dopis.

Literatura

DŽBÁNEK, Antonín a kol. Poutník se vrací: Josef Bohuslav Foerster - život a dílo. Praha: Set out, 2006, s. 26.

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/pha02013.html

NECHVÁTAL, Bořivoj. Vyšehrad. Praha: Odeon, 1976, s. 211.

NECHVÁTAL, Bořivoj. Vyšehradský hřbitov. Praha: Národní kulturní památka Vyšehrad, 1991, s. 41.

Památný hřbitov vyšehradský. Národní listy. 2. 9. 1904, roč. 44, č. 265, s. 3.

POTOČEK, Václav. Vyšehradský hřbitov. Praha: Professional Publishing, 2005, s. 169-170.

První český umělec moderní. Plzeňské listy. 27. 9. 1904, roč. 24, č. 220, s. 5.

ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera – přehled monumentálních zakázek. Staletá Praha. 2017, roč. 33, č. 1, s. 31–59.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.