Dekor fasády
Číslo | 305 |
Název | Dekor fasády |
Autor | Bohumír F. A. Čermák |
Realizace | Josef Hladík ; B. Škarda Brno |
Datace | 1910 až 1912 |
Adresa | Olomouc, Ostružnická 351 / 25 |
GPS | 49,5953; 17,2533 |
Umístění | umístěno v exteriéru. Činžovní dům je součástí zástavby historického jádra Olomouce a je situován severovýchodně nedaleko Horního náměstí. Mozaika je instalována na jihovýchodním pohledovém průčelí, směrem do ul. Ostružnická, v ploše třetího nadzemního podlaží a zobytněného podkroví. Mozaika je před působením vlivů okolního prostředí částečně chráněna visutou částí střechy nad korunní římsou. |
Rozměry | výška: 200 cm, šířka: 550 cm |
Materiál | sklo›ploché (Mozaika je sestavena z řezaného plochého skla o velikosti cca 30 mm x 30 mm a 30 mm x 60 mm. Použité sklo je zakalené i čiré. Zastoupeny jsou i dílce se zlacením. ) |
Stav | poškozeno (2013) |
Poškození | Městský dům s mozaikovou výzdobou je v dobrém stavu. Mozaiková výzdoba je bohužel poškozena. Nejzávažnějším poškozením jsou četné, místy velkoplošné ztráty materiálu a poškození dílců se zlacením. Mozaika je dále lehce znečištěna prachovými depozity a fasádní barvou. |
Fotodokumentace aktuálního stavu |
Text hesla |
Dvouosé průčelí městského domu Bubeníkových, přestavěného dle plánů Bohumila Vodičky a Josefa Juránka mezi lety 1910–1912, je obráceno do Ostružnické ulice a v prostoru pod atikou je bohatě vyzdobeno. Dekoraci dominuje štukový secesní reliéf Josefa Hladíka, představující Hanačku v kroji držící fotoaparát a obklopenou stromovím. Monochromní ženská postava kontrastuje s pozadím obloženým zlatou mozaikou z řezaného plochého skla. Stejný materiál je použitý pro mozaiku ornamentálních pásů rámujících okna a římsu domu – ty jsou vyskládány v modrobílé kombinaci, případně ze zelených kostek plochého skla. Obdobný dekor se uplatnil i na vázách nad atikou a zcela jistě zdobil také původní vstupy v přízemí domu, vedoucí do fotografického ateliéru Eduarda Bubeníka, nad nimiž byla zasazena drobná vykládaná čtvercová pole. Mozaiku z řezaného plochého, konkrétně vitrážového, skla na počátku 20. století vytvářela brněnská firma B. Škardy. Specializovala se i na její využití na fasádách, takže je pravděpodobné, že spolupracovala i na obkladu tohoto průčelí.
|
Prameny |
https://pamatkovykatalog.cz/?element=18951783&sequence=9&mode=fulltext&k... |
Literatura |
KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/olkoc004.html KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava. Skleněné mozaiky od konce 19. do poloviny 20. století – příspěvek k umělecké topografii Moravy. Zprávy památkové péče. 2017, roč. 77, č. 3, s. 207–218. ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750–1918 na Moravě a ve Slezsku. Olomouc: Muzeum umění Olomouc, 2002, s. 588, 590.
|