Výjevy z českých dějin

Detail záznamu
Číslo 235
Název Výjevy z českých dějin
Autor Max Švabinský
RealizaceČeská mosaika
Datace 1951
Adresa Kroměříž, Tovačovského 318 / 18
GPS49,2974; 17,3995
Umístění umístěno v exteriéru. Areál hotelu a restaurantu Octárna (Na Octárně) je součástí městské zástavby a je situován východně od historického centra města. Mozaiky jsou instalovány v nikách v severovýchodní obvodové zdi zahrady hotelu. Mozaiky jsou před působením vlivů okolního prostředí částečně chráněny zahloubením nik do zdiva ohradní zdi.
Rozměryvýška: 170 cm, šířka: 290 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaiky jsou sestaveny ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikost 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Na povrchu skla se ve velké míře vyskytují bubliny. Jsou zastoupeny kostky se zlacením. )
Stav dobrý (2015)
PoškozeníOhradní zeď s mozaikou je v relativně dobrém stavu, pouze místy se objevují praskliny a viditelné odloučení omítkové vrstvy od podkladu. Mozaiky nejsou tímto dílčím poškozením nijak ohroženy. Jako rizikový faktor pro životnost mozaik však lze označit korodující kovové rámy, ve kterých jsou mozaiky umístěny. Mozaiková luneta s obrazem „Král Karel IV. zakládá universitu“ je v přímém kontaktu s okolní zelení. V lunetě s motivem „Jan Amos Komenský se loučí s vlastí“ je patrná vodorovná prasklina (cca v polovině výšky mozaiky) – v její dráze vypadlo několik mozaikových kostek. Lokální ztráty materiálu (v řádu jednotek) jsou zřejmé u všech mozaikových polí.
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Výjevy z českých dějin. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 12.12.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/235
4/2015
Fotodokumentace aktuálního stavu
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
4/2015
Text hesla
Mozaikové kompozice Maxe Švabinského měly nahradit nástěnné malby Josefa Tulky v lunetách lodžie budovy pražského Národního divadla. Při navrhování scén malíř připravil malé tužkové skici, které posléze maloval olejem a zasadil je do makety lodžie. Následně olejové návrhy zvětšil do velikosti 1:10 výsledné realizace, pokračoval kresbami tužkou na kartony s geometrickou sítí a ty použil jako předlohy definitivních návrhů provedených temperou. Kartony s návrhy z let 1949–1951 převedla do muzívní techniky dílna Česká mosaika v roce 1951. Hotové mozaiky však nikdy do lunet osazeny nebyly, protože se mezitím podařilo restaurovat Tulkovy malby. Po delší prodlevě byly panely převezeny do Švabinského rodné Kroměříže, kde našly místo v Colloredově kolonádě v Podzámecké zahradě (1973) a později byly přesunuty do prostor tamního hotelu Octárna (1998). Jednotlivé mozaiky jsou umístěny v mělkých nikách členících zeď na dvoře hotelu. Náměty představují slavné osobnosti národní historie. Scény zabydlené množstvím figur jsou v literatuře charakterizovány jako: Kněžna Libuše věští slávu Prahy, Jan Žižka vedoucí Tábority do boje, Karel IV. zakládající univerzitu, Jan Amos Komenský loučící se s domovem. Poslední mozaika cyklu Budovatelé Národního divadla sem umístěna nebyla.
Literatura

BŘEHOVÁ, Aneta. Vývoj a užití mozaiky v 50. letech 20. století, v českém prostředí. Olomouc, 2009. Diplomová práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Filozofická fakulta, s. 26-27.

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/zlkkm003.html

LANGHAMER, Antonín. Minulost a přítomnost skleněné mozaiky v Čechách. Sklář a keramik. 2003, roč. 53, č. 4–5, s. 72–78.

WENIG, Jan. Česká mosaika do SSSR. Svobodné slovo – Praha. 18. 7. 1957, roč. 13, č. 171, s. 3.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.