Výzdoba průčelí kostela

Detail záznamu
Číslo 159
Název Výzdoba průčelí kostela
Autor Pantaleon Major OSB
RealizaceViktor Foerster ; Pantaleon Major OSB
Datace 19031904
Adresa České Budějovice, Žižkova tř. 251 / 6
GPS48,9721; 14,48
Umístění umístěno v exteriéru. Kostel Panny Marie Růžencové a přilehlý klášterního areál českobudějovických petrinů je součástí městské zástavby a nachází se v těsné blízkosti historického jádra města. Mozaiky jsou instalovány na severovýchodním pohledovém průčelí budovy, směrem do ul. Žižkova třída. Pole s mozaikami se uplatňují v ploše mírně vystupujícího středového rizalitu, prakticky na úrovni všech třech nadzemních podlaží, včetně trojúhelníkového štítu. Mozaiky jsou vystaveny působení okolního prostředí, jejich jedinou ochranou je mělké zahloubení do zdiva (řádově centimetry).
Rozměryvýška: 100 cm, šířka: 250 cm
Materiál sklo›štípané (Mozaika je sestavena ze štípaných skleněných kostek o přibližné velikosti 15 mm x 10 mm. Použité sklo je zakalené. Zastoupeny jsou kostky se zlacením. )
Stav poškozeno (2014)
Poškození2014: Stav budovy je dobrý, na pohledově exponovaném nejsou viditelné žádné konstrukční poruchy či ztráty stavebního materiálu. Místy jsou v omítkové vrstvě zřetelné praskliny, které však mozaiky nijak neohrožují. Plošné ztráty kostek byly zaznamenány u mozaiky vrcholového trojúhelného štítu a u centrálního obrazu Panny Marie (Panna Marie Sedes sapientiae). Dále zde zjevně dochází ke ztrátě adheze mozaiky od podkladu. Mozaika byla v minulosti opakované restaurována kvůli nevhodnému složení pojiva, naposledy v roce 2017 Fakultou restaurování UPCe.
KUČEROVÁ, Irena, KŘENKOVÁ, Zuzana a ŘÍHOVÁ, Vladislava (eds.). Výzdoba průčelí kostela. České mozaiky [online]. Vysoká škola chemicko-technologická v Praze a Univerzita Pardubice, © 2024. [cit. 12.12.2024]. Dostupné z: ceskemozaiky.cz/zaznam/159
9/2014
Fotodokumentace aktuálního stavu
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
9/2014
Text hesla
Kostel Panny Marie Růžencové kongregace Nejsvětější Svátosti (petrinů) v Českých Budějovicích je na průčelí vyzdoben rozsáhlým obrazovým programem provedeným v technice skleněné mozaiky. Budova navržená Jakubem Stabernakem se začala stavět v roce 1898. Vnitřní výzdoby se ujal malíř Pantaleon Major patřící k emauzským benediktinům. Spolu se stavebníkem kostela Klementem Petrem navrhli ikonografii nástěnné výmalby s figurálními výjevy reprezentujícími růžencová tajemství. Specifický beuronský styl, jehož byl Pantaleon Major představitelem, se v nich odrazil s veškerými typickými prvky načerpanými ze starokřesťanského a orientálního umění – monumentalitou, vážností, hieratičností, klasickými formami a důrazem na dekorativní složku. V tomto duchu byly komponovány i Majorovy návrhy pro fasádu. Kartony v letech 1903 a 1904 převedl do mozaiky Viktor Foerster, který se s autorem přátelil a sám v okruhu umělců beuronské školy po nějaký čas pracoval. V únoru 1903 v italském klášteře Monte Cassino Foerster s Majorem sestavili rozpočet. V této době už byly hotové i návrhy a přípravné práce (nejspíše zkušební mozaiky), které byly zaslány do Českých Budějovic. Materiál pro dílo byl spolu s nástroji na sekání skla zakoupen v Itálii. Práce na místě byly plánovány na sedm měsíců a začaly snad už v dubnu. Zprvu Foerster ještě pracoval „na kartonech, které jsou jen ve skicách“ a musel „opravit skizy mosaikové, které jsou poškozené transportem“. Později s členy kongregace vysazoval mozaiky. Jeho dílem údajně byly jen obličeje a ruce figur, ostatní, převážně dekorativní práce, prováděli petrini. Na mozaice se pracovalo ještě i v další sezóně. Na konci roku 1904 byla hotová. Poměrně jednoduchá fasáda kostela je v přízemí akcentovaná dvěma plastickými andělskými postavami a ve vyšší úrovni šesti poli mozaiky. Ve štítu se uplatnila dekorativní mozaiková rozvilina, pod lunetovou římsou nápisové pole HIC EST DOMUS DOMINI ET PORTA COELI a pod ním nejdůležitější část výzdoby – čtvercový obraz sedící Panny Marie, u jejíchž nohou klečí biskup Martin Říha a zakladatel kostela Klement Petr. Scénu rámují dvě pole s květinovými vázami. Nejníže je zasazena výzdoba tympanonu vstupního portálu s polopostavou Krista označenou písmeny alfa a omega. Spasitel drží v pravé ruce rozevřenou knihu s textem Já jsem vzkříšení a život. Z použitých motivů se právě tento ukázal jako nejživotnější a byl využit i v dalších letech. Viktor Foerster stejný, případně lehce upravený, karton převedl do mozaiky pro výzdobu exteriéru Emauzského kostela v Praze a chrámových průčelí ve Lnářích, Solnici, Němčicích nad Hanou. V pozměněné verzi se Kristus objevil také v hrobce Lauschmannových na pražském Vyšehradském hřbitově.
Prameny

Archiv Kongregace bratří Nejsvětější Svátosti (petrini) České Budějovice

Literatura

ČERNÝ, Jiří. Beuronské umění v Českých Budějovicích. 100. výročí posvěcení Růženeckého kostela. Mezinárodní Report. 2000, č. 9, s. 42–44.

HÁJEK, Tomáš. Shrnutí výsledků průzkumů mozaiky Trůnící Matky boží a beuronský dekor (České Budějovice). In: KRACÍK ŠTORKÁNOVÁ, Magdalena a HÁJEK, Tomáš. Muzivní umění. Mozaika v českém výtvarném umění. Praha: Národohospodářský ústav Josefa Hlávky, 2014, s. 65–67.

KLAZAR, Josef . Mozaika Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích a její autor Jaroslav Pantaleon Major. e-Monumentica [online]. 2017, roč. 5, č. 1, s. 50–55 [cit. 16. 5. 2018]. Dostupné z: http://www.upce.cz/fr/veda-vyzkum/e-monumentica.html

KNĚZŮ KNÍŽOVÁ, Michaela, KŘENKOVÁ, Zuzana, ŘÍHOVÁ, Vladislava, ZLÁMALOVÁ CÍLOVÁ, Zuzana, KUČEROVÁ, Irena, NOVÁK, Michal a ZLÁMAL, Martin. Topografický výzkum exteriérových skleněných mozaik v ČR - odborná mapa se zaměřením na jejich výskyt a poškození [online]. FCHT VŠCHT Praha, ©2015 [cit. 16. 7. 2018]. Dostupné z: http://mozaika.vscht.cz/data/jhccb003.html

POCHE, Emanuel (red.). Umělecké památky Čech I, A–J. Praha: Academia 1977, s. 208.

ŘÍHOVÁ, Vladislava a KŘENKOVÁ, Zuzana. Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera – přehled monumentálních zakázek. Staletá Praha. 2017, roč. 33, č. 1, s. 31–59.

ŘÍHOVÁ, Vladislava, KŘENKOVÁ, Zuzana a KLAZAR. Josef. Mozaika pro kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích. Ke spolupráci Viktora Foerstera, Pantaleona Majora a Desideria Lenze. In: Památky Jižních Čech. České Budějovice: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích, 2017, s. 135–149.

Mosaika v Čechách. Obnova. Týdeník Čsl. strany lidové. 23. 12. 1904, roč. 10, č. 52, s. 7.

Z Budějovic. Národní Politika. 31. 12. 1904, roč. 22, č. 361, s. 8.

Jubilejní oslavy Neposkvrněného početí Panny Marie. Čech. 6. 12. 1904, roč. 29, č. 337, s. 3.

Záznam zpracován v rámci projektu „Technologie údržby a konzervace mozaiky Posledního soudu a metody restaurování-konzervování středověkého a archeologického skla“ (DF12P01OVV017) programu Národní a kulturní identity (NAKI), financovaného Ministerstvem kultury ČR. Projekt byl realizován Vysokou školou chemicko-technologickou v letech 2012–2015.