Výzdoba průčelí kostela

Kostel Panny Marie Růžencové kongregace Nejsvětější Svátosti (petrinů) v Českých Budějovicích je na průčelí vyzdoben rozsáhlým obrazovým programem provedeným v technice skleněné mozaiky. Budova navržená Jakubem Stabernakem se začala stavět v roce 1898. Vnitřní výzdoby se ujal malíř Pantaleon Major patřící k emauzským benediktinům. Spolu se stavebníkem kostela Klementem Petrem navrhli ikonografii nástěnné výmalby s figurálními výjevy reprezentujícími růžencová tajemství. Specifický beuronský styl, jehož byl Pantaleon Major představitelem, se v nich odrazil s veškerými typickými prvky načerpanými ze starokřesťanského a orientálního umění – monumentalitou, vážností, hieratičností, klasickými formami a důrazem na dekorativní složku. V tomto duchu byly komponovány i Majorovy návrhy pro fasádu. Kartony v letech 1903 a 1904 převedl do mozaiky Viktor Foerster, který se s autorem přátelil a sám v okruhu umělců beuronské školy po nějaký čas pracoval. V únoru 1903 v italském klášteře Monte Cassino Foerster s Majorem sestavili rozpočet. V této době už byly hotové i návrhy a přípravné práce (nejspíše zkušební mozaiky), které byly zaslány do Českých Budějovic. Materiál pro dílo byl spolu s nástroji na sekání skla zakoupen v Itálii. Práce na místě byly plánovány na sedm měsíců a začaly snad už v dubnu. Zprvu Foerster ještě pracoval „na kartonech, které jsou jen ve skicách“ a musel „opravit skizy mosaikové, které jsou poškozené transportem“. Později s členy kongregace vysazoval mozaiky. Jeho dílem údajně byly jen obličeje a ruce figur, ostatní, převážně dekorativní práce, prováděli petrini. Na mozaice se pracovalo ještě i v další sezóně. Na konci roku 1904 byla hotová. Poměrně jednoduchá fasáda kostela je v přízemí akcentovaná dvěma plastickými andělskými postavami a ve vyšší úrovni šesti poli mozaiky. Ve štítu se uplatnila dekorativní mozaiková rozvilina, pod lunetovou římsou nápisové pole HIC EST DOMUS DOMINI ET PORTA COELI a pod ním nejdůležitější část výzdoby – čtvercový obraz sedící Panny Marie, u jejíchž nohou klečí biskup Martin Říha a zakladatel kostela Klement Petr. Scénu rámují dvě pole s květinovými vázami. Nejníže je zasazena výzdoba tympanonu vstupního portálu s polopostavou Krista označenou písmeny alfa a omega. Spasitel drží v pravé ruce rozevřenou knihu s textem Já jsem vzkříšení a život. Z použitých motivů se právě tento ukázal jako nejživotnější a byl využit i v dalších letech. Viktor Foerster stejný, případně lehce upravený, karton převedl do mozaiky pro výzdobu exteriéru Emauzského kostela v Praze a chrámových průčelí ve Lnářích, Solnici, Němčicích nad Hanou. V pozměněné verzi se Kristus objevil také v hrobce Lauschmannových na pražském Vyšehradském hřbitově.