Aktualita

V roce 2018 byla restaurována projektovým týmem mozaika na průčelí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Táboře-Klokotech.

Toto poutní místo je známé především zázračným obrazem Panny Marie Klokotské, malbě na dřevěné desce z 16. stol. Malebný barokní areál s ambity osázenými růžemi, jedním ze symbolů Panny Marie, ale skrývá i unikátní mozaiku pocházející s největší pravděpodobností z konce 30. let 20. stol.

Na první pohled působí mozaika poměrně všedně – zobrazuje postavu stojícího sv. Jana Nepomuckého s krucifixem na pozadí mostu, ze kterého byl svržen do Vltavy. Při bližším pohledu je ale poučenějšímu pozorovateli zřejmé, že mozaika se od dobových paralel liší, a to zejména použitým materiálem. Na místo mozaikového skla je zde totiž použito sklo vitrážové, navíc je skladba jednotlivých kostek zcela netypická. Vyskytuje se tu nejen jemná práce s tvary skel, ale i jednotlivými spárami mezi nimi, což rozhodně není v mozaikové tvorbě obvyklé a vede pozorovatele spíše k úvahám, že tvůrcem mohl být spíše vitrážista, než mozaikář.

Před započetím restaurátorských prací bylo možné pozorovat, že mozaika trpí poměrně rozsáhlými ztrátami mozaikových kostek (v tomto případě spíše sklíček). Hlavním důvodem je zřejmě především jejich malá tloušťka, která neumožňuje dobré mechanické zajištění maltou ve spárách. Vzniklé defekty byly navíc v minulosti opraveny jiným sklem a dedikační štítek ve spodní části výjevu byl dokonce zcela změněn. Historickým průzkumem bylo s „detektivním“ zápalem zjištěno, že mozaiku věnovala k uctění památky svého zemřelého manžela Františka Nepomuckého, táborského sklenáře, jeho žena Albína Nepomucká. Text původní dedikace, i když jen velmi těžko čitelný, se podařilo získat z fotografie pořízené při příležitosti návštěvy biskupa Josefa Hloucha v Klokotech v roce 1970. Na základě mnohokrát zvětšeného výřezu této fotografie byl vitrážovým sklem rekonstruován jak dedikační štítek, tak i další defekty, včetně rozsáhlého poškození v pozadí výjevu.